Historie naší osady

Vážení čtenáři,

osada Údolí Raků vznikla v roce 1929, kdy skupina kamarádů a trampů Ferda Vacek, Josef Blecha, Karel Holeček, Vašek Dvořák, Vláďa Horek, Luboš Kracík, Vláďa Kopřiva, Jožka Havel, Jarda Hradecký a Béďa Hurych našla nádherné údolí za Menčicemi podél potoka Mnichovka, který byl v té době plný raků. Vzniklo tam jejich tábořiště a brzy si postavili první chaty Alcron, Tuláci, Na Samotě, Na Radosti a tak vznikla osada jménem Údolí Raků.

Úvodní stránka z kroniky osady Údolí Raků od Josefa Blechy.

První dochované zmínky z kroniky se datují na 23. říjen 1930,

kdy se konala I. osadní slezina. Prvním šerifem byl zvolen kamarád Jožka Havel zv.Horek. V březnu 1931 pořádá osada Údolí Raků I. lyžařský závod. Trať vedla z osady nahoru do údolí podél potoka na Klokočnou, po hřebenu vrchu, průsmykem a údolím zpět do osady.

Osada Údolí Raků - regulace potoka pro stavbu osadního hřiště (1930)

Reprezentace osady Údolí Raků (30. léta)

 

O historii osady Miriam toho moc nevíme,protože se žádná její kronika nedochovala....a tak pouze  z ústního vyprávění pamětníků.....Osada vznikla jako poslední někdy v roce 1931 na protější straně velkého palouku, kdy toto místo obsadila parta kamarádů s dívkou jménem Miriam. Dívka přišla nešťastně o život a na její počest dostala osada její jméno.

Pohled na osadu Miriam z osady Zapomenutých

Osada Miriam (1937)

Historie osady Zapomenutých začíná rokem 1930. Začíná v Košířích, neboť tramping se rodil z pražských předměstí. Zde se schází parta věrných kamarádů, kteří v letních podvečerech na stráni pod Černým vrchem spřádají své mladistvé romantické sny. Byla to doba romantismu, ze které vyrůstají jako houby po dešti trampské osady. Proto netrvalo dlouho a zrodil se plán na založení vlastní osady. Dne 2. prosince 1930 se schází první, můžeme-li to tak nazvat, oficiální schůzí k založení osady. Byli to kamarádi Jenda Lomoz, Emil Kohout, Arnošt Mošna, Míla Bouška a Jarda Lesinger. Osada dostává své první jméno osada Vyděděnců. Prvním šerifem se stává Emil Kohout, šerif Eman. Ještě do konce roku se osada rozrůstá o další čtyři členy a v lednu 1931 se plném počtu vydává do okolí Prahy, aby vyhledala vhodné místo pro postavení chaty. Cesta vede do Stránčic a odtud pěšky do Mnichovic a okolí. Nu kamarádi se nespokojili jen tak s něčím, zvláště jeden z nových kamarádů, kamarád Kocan, který stále hledal něco romantičtějšího, až mu zůstala přezdívka Romantik. Ještě dalších několik cest bylo podniknuto ve sněhu a plískanici, než bylo dosaženo příjemného výsledku. To již se otvíralo jaro, když konečně kamarádi stanuli na místě, které se jim hned zalíbilo. Záznam o tom říká: bylo to pěkné údolí, líbilo se nám. Bylo to naše údolí.

A tak již 5.dubna 1931 jsme zahájili první práce na postavení chat. Osada se naplňuje stavebním ruchem a přidává se dalších několik kamarádů: Pepík Novák, Olda Šťástka, P. Váňa a Láďa Nágl. Byly postaveny čtyři chaty a k osadě se připojuje chata Askalon, která byla postavena již o rok před tím, tedy vůbec první chata na pozemcích naší osady a s ní vstupuje do osady náš populární kamarád Bohuš Kodat, Jarda Frantl, Karel Novák, Fráňa Mikota a Joe Táborský. Pět chat a čtrnáct kamarádů tvoří základ naší osady, která dostává své nové pojmenování osada Zapomenutých. Návrh na pojmenování osady podal kamarád Lomoz a její název vznikl proto, že toto krásné místo odlehlé od komunikací, uzavřené v klínu lesů, bylo jakoby zapomenuté. A tento skutečně ladný kout se rozezněl hlaholem a písněmi kamarádů, zahořely první táboráky, a radost a veselí zaplnilo osadu.

Chata Askalon první na osadě Zapomenutých (1930)

Zakládá se osadní fotbalový tým, tedy sportovní činnost, která se později stává jednou z nejvýznamnějších částí života na osadě. Osadní fotbalový tým velmi brzo šíří pověst i slávu Zapomenutých. V roce 1933 čítá osada již 24 členů.

První fotbalová jedenácta osady Zapomenutých (1933)

Druhým šerifem osady byl zvolen Fráňa Mikota.

Buduje osadní hřiště a vedle kopané se začíná rozvíjet volleybal a stolní tenis. O rok později má osada 37 členů a je postavena celá řada dalších chat, osada má své stanovy zaregistrované dne 20.listopadu 1934 na Zemském úřadě v Praze. V této době již zaniká kopaná a do popředí se dostává volleybal, stolní tenis, lehká atletika a zimní sporty.

První sport hřišti osady Zapomenutých (1934)

Třetím šerifem osady byl zvolen na členské schůzi dne 4. listopadu 1934 kamarád Oldřich Šťástka.

Léta 1934 až 1940 můžeme zaznamenat jako období, ve kterém osada dosahuje nejvyšší sportovní i společenské konjunktury. Počet členů se zvyšuje na 64 s 29 chatami.  V roce 1935 je šerifem osady kamarád Kantor.

Osada se účastní a pořádá množství sportovních i společenských podniků a akcí. Je to doba, kdy vrcholí období trempinku a zvláště trempského sportu v celé naší vlasti. Jméno osady Zapomenutých se stává populární, velkou účastí na závodech, dobrými sportovními výkony i kamarádským vystupováním. Vzpomeňme alespoň některé z těchto podniků: silniční závod v běhu a chůzi Říčany - Mnichovice, pořádaný naší sousedskou osadou Údolí Raků, v jehož druhém ročníku (1936) obsadil náš kamarád Franta Kozel 1. místo, lesní běhy osady Strong Boys, populární závody na 10 km Ohrada - Běchovice pořádané osadou Maraňon, lesní běhy osady Údolí Oddechu, přespolní běhy pořádané osadou Údolí Děsu a bezpočet dalších.

Sportovní činnost vrcholí účastí osady na Lidových hrách v roce 1936, pořádaných na Masarykově stadionu na Strahově, kde se naší osadě dostává cti, že svých slavnostních úborech zahajuje průvod sportovců se státními vlajkami a kde také dosahuje v mezinárodní konkurenci významných úspěchů. Kamarád Goth je první ve skoku dalekém a druhý ve trojskoku.  Kamarád Franta Kozel je druhý v běhu na 15 km. Volleybalové družstvo se umisťuje čtvrté z celkového počtu 30 družstev.

 

Sportovci osady Zapomenutých v čele průvodu se státní vlajkou, vpravo Jarka Frantl (1936)

Osada sama pořádá řadu sportovních podniků z nichž je třeba zmínit silniční běh Tehov - Všestary - Menčice - Tehov, který se stal záhy oblíbeným  a na jehož druhém ročníku v roce 1936 se účastnilo 114 běžců.

Start závodu v Tehově (1936)

Na III.valné hromadě  11. února 1937 na Vinohradech v hostinci U České Koruny byl zvolen šerifem osady kamarád Jindřich Dvorský.

Atletický tým osady Zapomenutých před závodem v Mnichovicích na náměstí (1937)

V té době se sportovní činnost trempských osad rozvíjí do té míry, že se ukazuje nezbytným vytvořit ústřední řídící a koordinující orgán. V roce 1937 je založen TAS, v němž se naší osadě dostává významných zastoupení a to ve funkci místopředsedy. Na mistrovství trempských osad pořádané TAS se dostává naše osada na třetí místo, na mistrovství ve volleybalu je naše osada druhá.  Kamarádka Velíšková získává mistrovský titul republiky v chůzi žen.  Na sportování na osadě již nestačí jedno hřiště, a proto si osada pronajímá celou dolejší louku a svépomocí buduje druhé hřiště.

Stavba druhého osadního hřiště (červen 1937)

Ve dnech 4. a 5. července 1937 dochází k jeho slavnostnímu otevření utkáním volejbalových týmů OZ "A" a "B". Tým "A" zvítězil 3:2 na sety.

Musíme také vzpomenout na naše nezapomenutelné potlachy pořádaných na osadě rok co rok v letních měsících a přesto vždy jiné s jinou náplní, jiným uspořádáním, jiném tónu, mající v zásobě vždy nová překvapení, vždy však veselé, plné radostného vzruch příprav a pozdějšího vzpomínání. Není možno zachytit bohatství všech těchto událostí z osadního života, který v bohatém toku proměňoval čas v radost a veselí.

30.dubna 1939 se zúčastníli atleti osady Údolí Raků běžeckého závodu "Čendův běh" v Petrově pořádaného osadou L.O.K. (Libřický osadní klub). V mužích doběhl kamarád Růžička na druhém místě v ženách vyhrála kamarádka Bartáková.

 

Dne 30. března 1940 se v restauraci Kotva na Smíchově konala slavnostní valná hromada u příležitosti 10-ti letého tvání osady. V roce 1940 dosahuje náš pěvecký sbor vítězství v celostátní soutěži trempských sborů a získává křišťálový pohár AHOJE.

Na valné hromadě osady  konané 20. března 1941 v restauraci Koruna na Smíchově byl šerifem osady zvolen kamarád Arnošt Mošna.

Tak tomu bylo až do roku 1941, kdy těžce dolehl i na nás stín okupace, která tak bolestně svírala celou naší vlast. 

Na valné hromadě osady dne 26.února 1942 v restauraci U Menšíků na Florenci byl zvolen šerifem osady  kamarád J. Kypta.

V roce 1942 jsou zatčeni první z našich kamarádů. Přichází bolestná zvěst o smrti kamaráda Franty Fulína, který zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. V roce 1943 byli zatčeni kamarádi manželé Kefutrovi, Růžena Procházková a téhož roku popraven. Čtyři mrtví kamarádi, velcí stateční vlastenci, oběti fašistického barbarství, to byla daň osady v boji za svobodu naší vlasti. V těchto letech je činnost osady minimální a jenom několik podniků sdružuje osadu a zachovává jí při životě.

Osada Zapomenutých (1943)

Na valné hromadě konané dne 23. března 1944 v restauraci U Kindlů  na Žižkově  byl zvolen šerifem Josef Novák.

Dne 1. prosince 1945 se koná valná hromada jistě jedna z nejradostnějších, šerifem osady zvolen opět kamarád Jindřich Dvorský.

Zvadlo na Maškarní rej osady Údolí Raků (6. červenbec 1946)

A v roce 1946 je uspořádán slavnostní večer k 15-ti letému výročí založení osady v restauraci U Holubů na Smíchově

Až do roku 1948 pořádá osada  množství různých zábavních podniků v Praze a Všestarech z nichž největší byl Trampský karneval v sálech Žofína. Sportovní činnost se omezuje na volleybal a do osady proniká nový sport nohejbal. Osada nezapomíná na ty, kteří přinesly oběť nejvyšší v boji za svobodu naší vlasti .

Dne 11. března 1946 v restauraci Na Slupech byl zvolen šerifem osady opět kamarád Josef Novák. Dne 26. srpna 1946 je slavnostně odhalen pomníček na  osadě k trvalé vzpomínce na naše padlé kamrády (pomníček je u současné chaty kamaráda Honzy Hrušky st.).

Zároveň je uspořádán k uctění jejich památky volleybalový turnaj Memoriál  manželů Kefurtových a Franty Fulína.

Třetím ročníkem bohužel memoriál končí neboť osada jako organizovaný útvar v roce 1948 zaniká a na řadu let se osada odmlčuje….. Dnem 12. března 1949 zaniká osada Zapomenutých jako samostatný celek a dostává název: Herní oddíl Sokola Tehov. Jubilejní potlach pořádaný k 20-ti letům založení osady se konal na osadní verandě dne 2. července 1950.

V neděli dne 14. srpna 1955 uspořádala osada Zapomenutých II.ročník nohejbalového turnaje dvojic za účasti 20 družstev.

V neděli 2. září 1956 se konal III.ročník nohejbalového turnaje o putovní pohár „Memoriál Bořivoje Kalivody“, turnaje se zúčastnilo 22 družstev.

Konečně se pohnuly ledy a tak k tomu skutečně došlo, v sobotu večer 18. srpna 1956 se konala schůze osadníků, kde byla zvolena samospráva osady Zapomenutých a byl zvolen nový řídící orgán a staronovým šerifem byl zvolen kamarád Josef Novák.       Slavnostní potlach u příležitosti 25-ti letého trvání osady se konal 14. prosince 1956 v Národním domě na Žižkově.

V následujích letech se pravidelně na osadních hřištích konaly volejbalové turnaje „Memoriál manželů Kefurtových“ a  nohejbalové „Memoriál Bořivoje Kalivody

Šerif Josef Novák předává ceny při sportovních dnech mladých 3.srpen 1958

"Na podzim roku 1963 se konala v pražské Lucerně soutěž trampaských sborů, duet a sólistů. Dodnes člověku neleze do hlavy, jak to  tenkrát 1. listopadu 1963 osada Údolí Raků zařídila, přes ROH jední vysočanské fabriky. Prsty v tom měla Jarka krátká - matka Jarky Verbové roz. Krátké, později zpěvačky skupiny Hoboes. Byl to obrovský počin vidět, jak tehdy příslušníci VB při úvodní Vlajce salutovali. Celá, nabitá Lucerna stála v pozoru a v dojetí. Snad to není pravda, si šeptal kde kdo" - z Historie trampské písně od Tonyho Linharta.

Zvadlo na I. Potlach na parketách (1. listopad 1963)

Dechnička v kostýmech  zleva Josef Braun, Arnošt Mošna a Jenda Korda(Lucerna 1963)

Trio osady Údolí Raků, zleva Karel Veselý ml., Jitka Krátká-Vrbová a Honza Salivar (Lucerna 1963)

V roce 1966 byl výbor osady Zapomenutých  požádán vedením MNV Tehov, aby přijal jednotný název rekreační oblasti, neboť již nejsme sportovním klubem, ale máme charakter komise MNV - samospráva rekreační oblasti. 

Po rušné debatě jsme se shodli ve výboru, že se budeme nazývat Spojené Osady Údolí Raků - SOÚR, neboť je to ryze české, raci v údolí byli vždy hojně v potoce. A tak se osady Zapomenutých, Údolí Raků a Miriam spojili a rok  založení je nyní podle osady Údolí Raků 1929. Vznikla také nová osadní vlajka spojením symbolů všech tří osad rak (Údolí Raků), slunce (Miriam) a les (o. Zapomenutých).   

 

A novým šerifem SOÚR byl opět po letech zvolen kamarád Jindra Dvorský

Poslední sobotu června 1967 se v hostinci na Klokočné se sešla mládež a rozhodli se, že se spojí všichni mladí z osad Údolí Raků, Miriam a osady Zapomenutých a byl zvolen přípravný výbor mladých osadníků Údolí Raků. Po téměř třech měsících byl šerifem osady kamarádem Dvorským schválen Odbor mladých osadníků Údolí raků  a prvním šerifem mladých osadníků byl zvolen kamarád Fanda Heřman

Dne 12. září 1968 se konal potlach na dolním osadním hřišti.

 

Dne 5. listopadu 1968 jsme vyprovodili ve věku 69 let na poslední cestu do osady „snů“ našeho kamaráda šerifa Spojených osad Údolí Raků Jindru Dvorského.Nikdy na tebe nezapomeneme.

Dne 9. dubna 1969 se konala výroční schůze SOÚR 40 výročí založení osady v restauraci Riegerovy sady na Vinohradech a byl zvolen nový šerif osady kamarád Karel Plzák.

Šerif Karel Plzák při oslavě 50-tin v květnu 1980

Dne 11. dubna 1969 v restauraci U Dubu na Vinohradech došlo ke sjednocení osady a bylo rozhodnuto, že administrativa a majetek mladých se převede od 1.4.1969 do majetku osady  SOÚR.

Dne 5. července 1969 uspořádala osada výroční potlach ke 40-letému výročí založení osady.

Od léta roku 1972 se na osadě začal aktivně provozovat další sport  ==)) tenis. Svépomocí jsme si upravili osadní hřiště, aby mělo regulérní rozměry  a mohli jsme hrát.

O prázdninách jsme každoročně pořádali turnaj „osadní wimbledon“. Mezi nejaktivnější hráče patřili kamarádi bratři Eda a Karel Koukalovi , Honza Hruška ml. a bratři Milan a Pavel Gaperovi.

Od května 1977 jsme na osadě začali s hraním malé kopané, k tomu jsme si vybudovali malé hřiště na louce na konci osady, kterému jsme začali říkat „Tehelné pole“ a každoročně jsme zde pořádali "osadní ligu" v malé kopané. V srpnu 1981 uspořádala naše osada první turnaj v malé kopané na hřišti na "Tehelném" za účasti osady Lada a dvou týmů naší osady.

 

Prvního turnaje v malé kopané se naše osada zúčastnila na  osadě Údolí Zlatého Potoka v září 1978 a později jsme ještě jezdili na velikonoční turnaje na osadu Askalona.

Poprvé po tříleté přestávce, tentokrát na novém místě na hřišti na Tehelném se dne 28. srpna 1978 konal osadní potlach.

Slavnostní členská schůze u příležitosti 50 let trvání založení osad Zapomenutých, Údolí Raků a Miriam se konal dne 7. července 1979 v sále kulturního domu na Klokočné. Osadní potlach  se uskutečnil opět na Tehelném  v sobotu 4. srpna 1979.

Na jaře 1980 nás navždy opustil věrný tramp, skladatel a písničkář kamarád Arnošt Mošna, zakladatel osady Zapomenutých. V červnu 1981 jsme dosáhli prvního úspěchu na turnaji v malé kopané na osadě ÚZP, když jsme získali 3.místo. Od června 1985 pořádá naše osada turnaje v malé kopané na hřišti na Klokočné.

Potlach k 60. výročí založení osady se konal 8.července 1989, tentokrát na fotbalovém  hřišti na Klokočné, kde osada pořádá turnaje v malé kopané.

Dne 13. září 1989 jsme se naposledy rozloučili s naším kamarádem, velkým sportovcem Edou Koukalem, nikdy na tebe nezapomeneme !!!

Dne 2. července 1990 se uskutečnil I. ročník nohejbalového turnajeMemoriál Edy Koukala“, turnaje se zúčastnilo 8 družstev.  Dne 6. července 1992 se uskutečnil již III. ročník nohejbalového turnaje „Memoriál Edy Koukala“, turnaje se zúčastnilo 7 družstev.

Dne 2. února 1996 jsme se navždy rozloučili a vyprovodili do věčných lovišť našeho kamaráda a posledního šerifa osady Karla Plzáka, nikdy na tebe nezapomeneme !!!


Od té doby již nebyl zvolen žádný šerif osady.

V době své největší sportovní slávy měla osada Zapomenutých dvě hřiště. První hřiště, které bylo u chaty kamaráda Oldy Boušky, bylo zrušeno na konci 60-tých let.

Dne 7. února 1990 zažádala osada dopisem MNV Tehov o odkoupení pozemku pro zachování osadního hříště. Situace se protahovala a protože se zvyšoval neustále tlak některých lidí na rozparcelování osadního hřiště, rozhodli jsme se v 1993 založit sportovní klub SOÚR. Znovu jsme 17. března 1994 zažádali zastupitelstvo Obecního úřadu Tehov o odkoupení pozemku č.p.1061/51 pro zachování osadního hřiště.

Po dlouhých průtazích rozhodlo zastupitelstvo obce dne 2. června 1994 o rozparcelování pozemku a části prodat majitelům okolních chat. Tím vlastně skončilo po 60-ti letech sportování na naší osadě. Jediným sportem, který osada aktivně provozuje je malá kopaná na hřišti na Klokočné.

Dne 5. března 1994 byl založen na ustavující valné hromadě v hospodě na Klokočné Sportovní klub SO Údolí Raků. Valná hromada schválila radu SK ve složení: 

předseda - kamarád Milan Gaper 

tajemník - kamarád Honza Hájek

hospodář - kamarádka Petra Petříková

revizní komisař - kamarád Honza Hruška ml.

Ustavující valné hromady se zúčastnilo celkem 18 zakládajích členů. Dne 17. května 1994 byly na Ministerstvu vnitra ČR zaregistrovány stanovy „Sportovního klubu Spojených osad Údolí Raků“. Přidělené IČO: 60445858 bylo 25. května 1994.

Sportovní klub se účastní turnajů v malé kopané již od roku 1978 na osadě Údolí Zlatého Potoka (4 vítězství: 1988,1989,1992 a 1998) a od roku 1986 na osadě Askalona. SK pořádá turnaje na hřišti na Klokočné, který jsme již třikrát vyhráli (1998,1999 a 2009). V loňském roce 2012 jsme uspořádali již 55.ročník. Dále SK se účastní cyklistických závodů pořádaných velocipedistickým spolkem na Klokočné od roku 2009.

Ještě jedno důležité místo spojené s historií naší osady, o kterém bych se chtěl zmínit, je hostinec U Javůrků na Klokočné, kam chodili naši předkové již za první republiky a my jsme tam chodili pravidelně každou sobotu za paní Javůrkovou až do roku 1989. Pravidelně každou sobotu zde na sále hráli muzikanti jak z naší osady, tak z osady V Zaječí a z nedalekých Mnichovic.

Ve výčepu v hostinci U Javůrků na Klokočné (zleva pani Javůrková,Honza Hájek,Karel Tupec a Honza Štička)

Vznikla zde také naše osadní country skupina Raci, kterou založil kamarád Karel Netušil a v současnosti v ní hraje také náš kamarád Petr Kodat. 

V říjnu 1989 kamarádi Karel Netušil a Honza Štička zorganizovali první ročník písničkové soutěže „ O Klokočenského Raka“ v domě mládeže na Klokočné.

Poslední písničkovou soutěž uspořádala osada v hostinci na Klokočné dne 11. října 2008.  V současné době v hostinci na Klokočné hraje skupina Strouhánka, kterou založili kamarádi Petr Netušil a Roman Frish. 

 

 

Za použití materiálů z kronik osady Zapomenutých, osady Údolí Raků, kroniky Mladých osadníků osady Údolí Raků a ostatních materiálů sepsal Milan Gaper

V článku jsou použity fotografie z kroniky osady Zapomenutých, osady Údolí Raků, kroniky Mladých osadníků osady Údolí Raků a z archívu autora

V Praze dne 22.1.2013

 

Ještě něco o historii osady z knihy Boba Hurikána - Dějiny trampingu vydané v roce 1940

strana 139 Osady mimo povodí:

osada Údolí Raků - toto nádherné údolí se nachází mezi Menšicemi, nedaleko Stránčic.Bylo objeveno hrstkou stanařů v roce 1928. Za nějaký rok vyrostly první chaty. Přes svou odlehlost od hlavních cest trampského proudu je osada velmi známou, a dokonce ve sportovním trampském světě obávanou. Má na svědomí mnoho porážek svých soupeřů. Pěstují tu všechno, co sílí tělo i ducha. Z nejkrásnějších chat to jsou: TULÁCI, ALCRON, SAMOTA, DUO, ARKUS, NA SAMOTĚ, NA RADOSTI.

osada Zapomenutých - vznik této osady se datuje kolem roku 1929, kdy  Bandur postavil s několika kamarády na pokraji palouku stany. Po roce nepřetržitého stanování postavili první chatu ASKALON a tím byl dán základ osadě Zapomenutých. Chaty RAILWAY a PUCINA navazovaly na ASKALON. Před léty byli osadníci známí svou fotbalovou jedenáctkou. V posledních letech se odmlčeli.....

osada Mirjam - protěiší stranu velkého paloukuobsadila osada Mirjam a to stážními chatami NA VYHLÍDCE, KASKÁDOU a uprostřed KECANDOU.

osada Kazbek - několik chat této osady je postaveno poblíž cesty směřující k nádraží do Stránčic přes Všestary. Chata HARMONIKÁŘ hlídá studánku. Hoši z Kazbeku vyšlapali kamarádskou stezku do osady Zapomenutých, kde se vlastně soustřeďuje veškerý trampský národ z okolí. Mimo Kazbeku přicházejí i osadníci z Klokočné, kde zakotvil starý tramp Olda Holoubek se svojí ženou.

 

A ještě  pár hezkých kreseb z osadní kroniky osady Údolí Raků